V září jsem prošla pár pražských bazarů s nábytkem. Za zmínku stojí jen
tenhle a
tenhle na Žižkově (tam jsem stůl nakonec koupila). Ostatní byly drahé nebo zrušené a na Libeňském ostrově si mě pán spletl s ukrajinskou prostitutkou. Rozhodla jsem se starý venkovský stůl nijak neupravovat, jen jsem desku pořádně vydrhla a přebrousila. Až mě to začne nudit, tak ho třeba nějak natřu.
Druhá meta, v tomto případě židle, má mnohem míň romantický příběh. Je zkrátka z Ikea. Chtěla jsem novou, levnou, aby se na ní dobře sedělo a aby se hodila k mému rustikálnímu stolu. Po téměř měsíci sezení musim uznat, že je opravdu pohodlná, i když tak možná úplně nevypadá.
Takže už jsem měla stůl a židli, ale nehodila se mi k nim lampička, takže jsem ji musela vyhodit. Prošla jsem si krátkým
Kartell vzplanutím, které naštěstí uhasil táta, když mi přinesl z práce vyřazenou bakelitovou tmavě hnědou lampičku. Ti, co to zažili, mě nechápou, těm mladším se ale líbí. Myslím, že by ji klidně mohli prodávat i kluci z
Nanovo.
Takže hotovo. Rámeček je z
Marks&Spencer, svíčky a květináč Ikea, dóza na tužky vlastní výroby (když mi bylo asi tak 8 let).
Ještě ke čtyřem (vlastně třem) obrazům nad stolem. Rámy opět Ikea a magnetickou nástěnku jsem si nechala vyrobit na míru.