černobíle

Slibuji, že podobných článků nebude mnoho, ale od toho máme internet, aby se občas každý moh vyblejt.

Dnes jsem totiž byla vystavena účinku týdne neklidu. Protesty proti reformě vysokých škol a zběsilé podepisování petic jak na běžícím pasu zachvátily studentstvo. Je sice fajn, že se konečně akademická obec dokázala v něčem zmobilizovat, ale nevím, jestli přístup když to podepsal Halík, tak to taky podepíšu je zrovna šťastné využití energie naší současné i budoucí inteligence.

Z mé osobní zkušenosti plyne, že zejména humanitní školy mají na svých rozhodovacích místech smrádek a teplíčko, a proto je zcela srozumitelné, že si rozhodně nepřejí někoho, kdo je bude kontrolovat zvenku. Stejně tak je jasné, že si nepřejí, aby někdo ,,z venku" snad sahal na ,,jejich" peníze. Souhlasím ale, že některé návrhy jsou jako chcánky na podlaze. Mimo mísu a navíc smrdí. Zkratka stojím někde mezi. A všechny ty protesty jsou na mě poněkud příliš levicové. Pochody, transparenty a dokonce nacvičování revolučních písní! Tady se mladí marxisti asi pěkně vyřádí.

No a nedej bože, když vás k solidaritě ostatní studenti (a bohužel i pedagogové) v podstatě nutí, protože je ani nenapadne, že by někdo mohl mít jiný názor. A tak čistě pragmaticky nikoho nepodpořím, i když chápu, že to někdo muže brát jako vrchol arogance.

A teď si dáme něco pozitivního:

Svetr Mexx bavlna/kašmír jsem koupila za 225 kč, kožené lodičky Mango za 300 kč a náramek Mango za 69. Všechno ve Fashion aréně. Takže tam se luxusně voháknete, i když budete platit školné.