3Dbrýle

Po době delší, než co trvá České poště doručit balík, jsem se vypravila do multikina. Už jsem úplně zapomněla, jak moc ho nesnášim. Skvělá pražská kina jako Mat nebo Atlas už stihla dávno zrekonstruovat své sály, takže vyfoukla multikinům hlavní přednosti v podobě pohodlných sedaček a kvalitního zvuku. Proto bych si myslela, že dvojnásobná výše vstupného bude ospravedlněna něčím jiným. Třeba lepším servisem. Jakože malá pražská kina jsou taková hospoda Na růžku, zatímco multikina jsou jako síť Ambiente. Samozřejmě že tomu tak není, protože jinak bych o tom ani nepsala. Lístky z nějakého důvodu nejdou koupit online (to bych v době, kdy si můžete koupit přes internet i čerstvé maso na tatarák opravdu nečekala) a tak jsme museli jít koupit lístky k pokladně. Fronta u pokladen asi tak čtyřikrát převyšovala frontu na zmrzlinu u Světozoru v době největších veder. Než jsme se dostali na řadu, náš film už běžel. Bohužel brigádník za kasou kvůli spoustě různých důvodů naše čekání nijak nezkrátil. Musel například telefonovat vysílačkou přímo do sálu, jestli je film v původním znění, nebo s dabingem, protože se mu  to na monitoru nezobrazilo. Na záchod už jsem si fakt dojit nestihla a tak se mi chtělo celou dobu čůrat. Nakonec samozřejmě fronta na záchodech byla stejná jak ta u pokladen a chyběl toaletní papír. O tom, jak se chovali lidi v sálu, radši psát vůbec nebudu.